Bzzzzzzzzzzzzzzz.... jaro

Sluníčko začalo hřát...a i když je ještě únor... nedalo nám to, abychom nešli zkontrolovat... jak se daří našim nejmenším svěřencům. Včeličky nás přivítaly veselým bzukotem a i žihadla rozdávaly jen tak, aby se neřeklo... jmenovitě táta dostal jedno na přivítanou:-)

......výroba rámků.....roste nám malá pomocnice:-)

Jak to všechno začalo.. rok 2013

Tak si táta po dlouhém .... několikaletém toužení a po půlroce překonávání strachu... pořídil svoje vlastní včeličky. Zima byla dlouhá a táta studoval a studoval, až si mezi všemi různorodými metodami zvolil metodu chovu pana Smělého. Vybudoval včelín, vyrobil úly, nástavky.... a konečně si na jaře 2013 přivezl svá první 3 včelstva. Byla to velká sláva... jen jsme se všichni báli s úly mu pomoci, ale nakonec mě přesvědčil, že včelky v noci spí ... a tak jsem mu za hluboké noci... ty jeho broučky... jak jim něžně říká... pomohla donést na určené místo.

No a protože máme pořád stejného tátu, kterému nestačí začít málem, ale věci zásadně "rozjíždí" ve velkém, tak si pořídil ještě další a další a další....až se nakonec dostal na počet 13 včelstev:-)

Sluníčko se rozehřálo a včeličkám se v úlech od pana Smělého dařilo tak dobře.... až se vyrojily....

Při pohledu na tátu, kterému odletěly jeho první roje.... jsem konečně pochopila pořekadlo: "vypadá, jako když mu včely uletí".

... no a pak to přišlo... první vytáčení medu... chvílemi to v "medové stáčírně" vypadalo, jako na exkurzi... všichni naši známí se chodili dívat, jak táta točí... a myslím, že tajně záviděli:-) Pár žihadel schytala akorát Evička...:-)

Na podzim táta podal včelkám medicínu a na včeličky vzpomínáme při každém čaji, do kterého si dáváme tu jejich zlatavou medicínu.